středa 23. března 2016

Recenze ⭑ Dohra ⭑ Mika Waltari

Autor: Mika Waltari
Originální název: Jälkinäytös
Přeložil: Jan Petr Velkoborský
Obálka: Ján Petrovič
Nakladatelství: Knižní Klub
Rok a místo vydání: 2006, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 176
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 80-242-1782-1

2. díl ze série Statek u černého jezera – zde mohou být zodpovězeny otázky z předešlého dílu!!

O knize:
Kniha se vlastně zabývá dopadením hospodářky, vyšetřováním, prošetřováním, soudem. Proč a z jakého důvodu spáchala vraždu. Co přesně ji k tomu vedlo? A proč se prostě jen nerozvedla? Nebo proč svého muže prostě neopustila? Spousta otázek na tuto nebohou ženu, která teď musí chránit nejen sebe, ale vše, co jí bylo a je drahé.

Můj názor:
Nenapadlo by mě číst něco takového. V podstatě se celou knihou zabývat jen soudem a rozsudkem. Mohu ale říct, že Waltari se vyznamenal a napsal to znamenitě. Po celou dobu jsem se vůbec nenudila. Také se tu vyjasnila spousta věcí. Nebo vyjasnila. Třeba, že Aaltonen se vůbec nejmenuje Aaltonen a podobně. Což je ještě zajímavější.

Zajímavé je, že když Waltari napsal Cizince, strhla se vlna odporu. Proto, že žena nebyla potrestána a prý je to nemorální. A tak, aby si udobřil Finsko, napsal Dohru. Což mi přijde docela úsměvné. Já bych to schválně nechala tak, jak to bylo. Být ale po mém, přišli bychom o jednu z dalších skvělých knih…

Bodování:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)