sobota 18. června 2016

Recenze ⭑ Zázračný Josef ⭑ Mika Waltari

Autor: Mika Waltari
Originální název: Ihmeellinen Joosef
Přeložil: Jan Petr Velkoborský
Obálku navrhla: Jana Šťastná
Nakladatelství: Knižní klub
Rok a místo vydání: 2008, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 208
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-242-2206-6

O knize:
Je to zpověď mladé ženy, která žije se svou rodinou v Helsinkách a studuje na helsinské univerzitě. Potuluje se s kamarády po kavárnách, až jednoho dne pozná člověka, do kterého se zakouká, i když si to ze začátku nechce připustit. Měla pár nešťastných vztahů a tak na chlapy zanevřela. Až díky tomuto muži, Josefovi, opět začne získávat důvěru a poznávat lásku.

Ovšem nic není tak jednoduché. Její rodiče jsou z vyšší vrstvy a tak se bojí, že by jí ho neschválili. A tak vymyslí lest, díky které se jim má dostat pod kůži. Jenže i Josef se nevyjadřuje a tak zrod jejich lásky trvá trochu déle…

Můj názor:
Děj je vyprávěn v ich formě. Vypráví dvacetiletá dívka, která studuje na vysoké a její život se skládá jen z kamarádů, kaváren, módních výstřelků a tomu podobného. Když Josef předkládal povahy lidí z rukopisu, Kaarinu trefil dokonale. Přestože jsem byla teprve na začátku knihy, to samé jsem si o ní myslela já. Stačila hned první kapitola a věděla jsem o ní téměř vše.

Je hezké sledovat Kaarininu proměnu. Co všechno je ochotna pro svou lásku udělat. Přestože o tom všem ze začátku pochybuje, nechápe své prvotní pohnutky a rozhořčení, někde v hloubi duše si je vědoma důvodu všech svých činů. Jak se může dvacetiletá, zámožná dívka zamilovat do chudobou zbídačeného, ale chytrého chlapce. A musím poznamenat, že po dobu, co byli na Laurile, to bylo ještě veselejší a zajímavější.

Kniha má jen 200 stránek a četla se mi tak dobře, že mi až bylo líto, že jsem na konci. Dalo by se říct, že se jedná o ženský román, který ukáže lásku jen v tom nejlepším světle. Někdo to srovnal s filmy pro pamětníky, ty černobílé. A já s tím částečně souhlasím. Když si vzpomenu na některý z těch filmů (jedno jaký), vše vidím zcela zřetelně. Ta pošetilost, opatrnost, gentlemanství, úcta, pokora, ale i marnivost, rodinné jmění a uzavřenost. Strohost. To vše v té knize vidím. Ale abych neuhýbala od mé původní myšlenky. Tento román, mířený spíše na ženy, je opravdu dobrý. Až s podivem, že ho napsal právě Mika Waltari. A právě proto je asi tak kouzelný.

Pokud máte rádi Waltariho, neváhejte a utíkejte si knihu sehnat. Nebudete litovat. I já nelitovala. Myslím, že mi bude mít pořád co dávat a že si z ní pokaždé odnesu něco jiného. Neboť je to příjemná oddechovka na odpoledne nebo do letních dnů, ale se skrytou moudrostí a upřímností :)

Bodování:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)