neděle 9. dubna 2017

Recenze ⭑ Zaklínačka Lota ⭑ Petra Neomillnerová

Autor: Petra Neomillnerová
Předmluva: Františka Vrbenská
Grafická úprava obálky: Atelier Loba
Ilustrace na obálce: Lubomír Kupčík
Nakladatelství: Triton, edice Trifid
Rok a místo vydání: 2009, Praha/Kroměříž
Vazba knihy: brožovaná
Počet stran: 328
Doporučená prodejní cena: 248,- Kč
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7387-293-9

1. díl ze série Zaklínačka Lota

O knize:
Zaklínačka Lota je soubor devíti povídek. Povídky zmapují důležité úseky ze života zaklínačky Loty. Poznáme ji od úplného začátku, jejího dětství, kdy se učila na zaklínačku, až po dospělost, kdy musí bojovat se všemi stvůrami, ale i se svými soky a takzvanými přáteli. Jak se jí vedlo ve škole? Jaké si udělala přátele a nepřátele? S kým bojovala po boku a s kým se opíjela v krčmě? Jaké plnila úkoly a proti komu se musela postavit? Koho si vzala do postele a koho naopak musela odstrkovat? To všechno a ještě spousty dalšího se dočtete právě v tomto souboru.

Můj názor:

Zaklínačku Lotu jsem poprvé otevřela s nadšením a zvědavostí a je to opravdu dlouho. Podruhé to nebylo zase tak dávno a Lota se mi líbila ještě více. Je pravda, že první kapitola je vcelku o ničem, taková nezáživná. Přesto dost zásadní. Jak se Lota zrodila? Jak přišla na tento svět? Až druhá povídka mě doslova odrovnala a já začala číst hltavěji a stránka utíkala jedna za druhou.

Nejvíce se mi líbila povídka Vlasy jak tráva. Měla takový ten správný šmrnc. Ovšem Zmetek z temnot a Otec rodiny byly také dobré. Oblíbila jsem si jak Torgeho, tak Arvida. A nějakým zvláštním způsobem i Ingolfa. Ano, Ingolfa, toho zmetka... Ale největší šťávu to mělo, když se seznámila s Uriášem. Vůbec tento upír je dokonalý a když se vždy mihne v blízkosti Loty, je to zábavné, veselé a čtivé. Myslím, že Uriáše si oblíbí snad každý :)

Když se řekne Neomillnerová, okamžitě si vybavíte Lotu, Moire nebo Tinu. Všechny hrdinky jsou silné, nebojácné a drsné. A přesně takové jsou i příběhy: drsné. Lota je živel, který si nenechá nic líbit a je jí fuk, co si kdo myslí. Jde si za svým a nebojí se dát ránu. A když dostane na zadek ona? No a? Tak se opráší a jde dál. Nic jí není svaté, pro nadávky nejde daleko a sex vnímá jako skvělé zpestření dne. Díky jejímu zaklínačskému dětství, které se dětství ani nedá nazvat, je otrlá a coby několikrát znásilněná je jí v podstatě fuk, s kým jde. Ale když se jí někdo dostane pod kůži, je mu svým způsobem věrná. Přesně taková Lota je. Určitě se najdou tací, kteří nad ní ohrnou nos nebo její zbrklost, neomalenost a drzost nebude jejich šálkem kávy. O její sprosté mluvě ani nemluvím. Mě se ale Lota líbí, troufám si tvrdit, že je nejlepší "neomillnerovskou" hrdinou.

Kniha předchází Psí zimě. Přesto že Neomillnerová nejdříve napsala příběh Psí zima, tahle povídková kniha skvěle zapadne do celé série jako malina. Příběh nám má hodně co říct a ještě nás určitě čeká pokračování (marně v to doufám). Některé povídky najdete i v jiných souborech. Například Zmetek z temnot se vyskytuje v Legii nesmrtelných (to jsem ještě nečetla). Stříbro je, když a Mlynářčina náruč zase najdete v Hry na bolest (najdete v recenzích).

Vzhledem k tomu, že je to povídková kniha, ne všechny povídky byly výborné. Ale to v těchto souborech bývá. Proto jednu hvězdičku uberu, i když bych hrozně ráda dala plný počet. Ale to bych zase lhala. Za sebe ale mohu Zaklínačku Lotu doporučit :)

Bodování:

2 komentáře:

  1. Nic mi kniha neříká a popravdě mě ani nenadchla. Ale asi vím o kamarádce, které by se mohla líbit :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Však to nevadí, každému se líbí něco jiného ;) Já mám Neomillnerovou moc ráda, takže její knihy prostě můžu. Hlavně Lotu :D A třeba se tvé kamarádce bude líbit :)

      Smazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)