čtvrtek 4. května 2017

Recenze ⭑ Kdo zavraždil paní Skrofovou? ⭑ Mika Waltari

Autor: Mika Waltari
Originální název: Kuka murhasi rouva Skrofin?
Přeložil: Jan Petr Velkoborský
Obálka: Ivan Brůha
Nakladatelství: Knižní klub
Rok a místo vydání: 2003, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 224
Zdroj: moje knihovna
V tomto překladu 2. vydání, v nakladatelství Knižní klub 1. vydání
ISBN 80-242-1029-0

1. díl ze série Komisař Palmu

O knize:
Z bytu paní Skrofové se line zápach plynu a všem je jasné, že se otrávila. Vše se zdá na nešťastnou náhodu, ale komisař Palmu přijde s teorií, že ji někdo chladnokrevně zabil. Ale kdo? Šlo o její peníze nebo ji někdo měl už plné zuby? A jak to, že se neprobudila? Vždyť ten zápach plynu byl tak strašný. Komisař Palmu zahájí vyšetřování a záhy dojde k překvapivému výsledku.

Můj názor:
Komisaře Palmua jsem poprvé četla někdy na jaře před třemi lety. Tenkrát to byla moje třetí detektivka a otevřela jsem ji jen díky Waltarimu, protože mě tenkrát nebavily. Ale téhle jsem propadla hned první stránkou. Dnes jsem ráda, že jsem se rozhodla celé si to připomenout. Protože tahle detektivka by neměla uniknout Vaší pozornosti. Je klasického psaní, stylem možná připomíná Poirota od Agathy Christie (souzeno podle seriálu, četla jsem jen jednu Marplovou).

Je to psáno v ich formě, z pohledu mladého začínajícího policisty, který má možnost sledovat komisaře Palmua v akci a okamžitě sepisuje výslechy, poznatky a také myšlenky přímo z místa činu. Jak jsem psala, je to taková ta klasická detektivka. Takže zapomeňte na krvavé scény, honičky v autech či po ulici, rvačky nebo děsa hrůzy popsané mrtvoly, jak jsme teď zvyklý od severských autorů. Zde se více mluví, přemýšlí a dotazuje. Komisař Palmu má neskutečné množství otázek, ze kterých Vám zůstává rozum stát. A zatímco si už už myslíte, že máte vraha, Palmu přijde s překvapivou domněnkou a vše začíná nanovo.

Postav je tu pomálu: Komisař Palmu, poručík Hagert, detektiv Kokki, začínající policista (o kterém jsem po celou dobu nezjistila, jak se jmenuje) a pak zavražděná Skofová a její úzké příbuzenstvo spolu se známými. Všeho všudy 10-12 postav, což je opravdu málo, ale dostačující. Na víc nám Palmu nedá prostor. Jeho jsem si oblíbila. Svou inteligencí a citlivostí na vraždy si získá snad každého. Má svůj osobitý pohled na věc a svými otázkami se snaží každého ukecat. Také se mi líbí, že není neomylný a nedokonalý. Třeba náš bezejmenný policista ho neustále doplňuje cizími slovy, protože Palmu je prostě nezná. Bezejmenný policista (haha, už mu to asi zůstane) je zase takové mladé tele, že máte občas chuť mu nafackovat. Neustále nechápal, proč se Palmu zabývá tím a oním a proč se ptá na to či ono, ale pak nakonec udělá takovou botu, že... Je vidět, že je ještě mladý, nezralý, domýšlivý a hloupý.

Podezřelých je opravdu mnoho. Její nevlastní dcera, její právník Lanne, její synovec Lankela nebo kazatel Mustapää? Každý z nich by měl motiv a skoro nikdo nemá prokazatelné alibi. Případ je to těžký a ač to zprvu vypadá jako nešťastná náhoda, či dokonce jako sebevražda, Palmu musí prokázat svůj smysl pro řešení vražd a použít svůj zdravý rozum, aby pachatele dopadl. Kdo tedy paní Skrofovou skutečně zavraždil?

Z mé nadšené recenze určitě chápete, že nemůžu jinak, než Vám Kdo zavraždil paní Skrofovou? doporučit. Četla se opravdu dobře, pohltila mě první stránkou, komisař Palmu je mistr ve své profesi a nenechá Vám čas zapřemýšlet, kdo je vrah, protože přijde s další teorií. Ke knize (a vlastně celé sérii) se budu velmi ráda vracet a věřím, že se zalíbí i Vám :) 

Bodování: 

2 komentáře:

  1. Knihu vůbec neznám a píšu si ji na seznam. Určitě si ji brzy půjčím v knihovně 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že kniha zaujala. Budu se těšit na recenzi :)

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)