úterý 16. května 2017

Recenze ⭑ Omyl komisaře Palmua ⭑ Mika Waltari

Autor: Mika Waltari
Originální název: Komisario Palmun erehdys
Přeložil: Jan Petr Velkoborský
Obálka: Ivan Brůha
Nakladatelství: Knižní klub
Rok a místo vydání: 2003, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 224
Zdroj: moje knihovna
V tomto překladu 2. vydání, v nakladatelství Knižní klub 1. vydání
ISBN 80-242-1034-7

2. díl ze série Komisař Palmu - zde mohou být zodpovězeny otázky z předešlého dílu!!

O knize:

Bruno Rygseck pochází z velice zámožné rodiny, avšak bohatství není všechno, a tak je jednoho dne chladnokrevně zavražděn, i když to vypadá jako nešťastná náhoda. Komisař Palmu se svým pomocníkem a detektivem Kokkim je povolán do služby a musí vyřešit tento zapeklitý problém. Opravdu byl Bruno zabit? Ale proč? Když je navíc zabita další osoba, Palmu nenechá nic na pochybách a musí nahlédnout do nitra této rodiny.

Můj názor:
Po přečtení Kdo zavraždil paní Skrofovou? jsem nadšeně sáhla po druhém dílu, Omyl komisaře Palmua. I zde se Palmu musí potýkat se lží a lstivostí a znovu musí prokázat svůj důvtip a chytrost, aby případ vyřešil. Zápletka je opět skvělá, přidejte k tomu humor a napětí a vyleze Vám další skvělá detektivka ze starších let.

Ačkoliv jsem knihu už četla a tudíž mě po několika málo stránkách došlo, kdo je vrahem a co byla vražedná zbraň, stále jsem nadšeně četla dál. Unikal mi motiv, který je mimochodem nečekaný, a o to víc jsem byla začtená. Palmu je prostě mistr ve svých otázkách a logice. Když už si myslíte, že víte všechno, překvapivý Vás další nečekanou otázkou nebo dedukcí. Takže jsme znovu na začátku.

Komisař Palmu musí vyřešit vraždu, která zprvu jako vražda nevypadá. A nejhorší na tom je, že se stala v jedné zámožné rodině, kterou sleduje široká veřejnost a vyhledává drby. Bruno Rygseck je ona oběť a jak se zdá, je do toho nějakým způsobem zapletena celá jeho rodina. Každý lže, jak se mu to zrovna hodí a následně jsou odvoláni od případu, aby se to pokud možno ututlalo. Jenže co čert nechtěl, byl zabit další člověk. A tak se Palmu musí vrátit zpátky do toho hrozného domu a začít s vyšetřováním znovu.

Náš pisatel, bezejmenný policista, znovu potvrzuje svou natvrdlost. Ale popravdě, tentokrát jsem si tak připadala i já. Stejně jako on jsem nechápala nepřeberné množství otázek. Ale náš policista je přesto znamenitý. Ne jen že se stane hrdinou, ale jak trefně Palmu řekl, je to osel. Protože jako v prvním díle, i zde provede něco, co se mu jen tak odpustit nedá. A hlavně pochopit. Větší prostor dostal i Kokki, což je pěkné zpestření. Více se nám přiblíží a myslím, že je to dobrý policista. Docela jsem si ho oblíbila. Pak tu máme rodinu Rygsecků. Pamatuji si, že při prvním čtení se mi všichni zúčastnění pletli a já netušila, kdo je kdo. Kdo je teta, sestřenice nebo manželka. Ale teď jsem byla více v obraze a skvěle jsem si to užila. Nikdo z této rodiny mi nebyl sympatický. Snad možná ona zmíněná sestřenice. Ale hned s prvními stránkami je Vám jasné, že každý lže ve svůj prospěch a jejich hra je více než zlá a odporná. Navíc se tu nachomítne inženýr Vaara, spisovatel Laihonen a slečna Vanneová. Aby toho nebylo málo. Pěkně s případem zamotají, hlavně slečna.

Jak jistě chápete, nemůžu knihu nechat neohodnocenou a nedoporučenou jako skvělou detektivku. Nebyla sice nejlepší, ale já si čtení opravdu užila a už teď se těším na třetí a poslední díl, Hvězdy to řeknou. Určitě se po knize podívejte, budu zvědavá na Vaše názory :)

Bodování:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)