čtvrtek 26. října 2017

Recenze ⭑ Čas odejít ⭑ Jodi Picoult

Autor: Jodi Picoult
Originální název: Leaving Time
Přeložila: Alexandra Fraisová
Obálka: Soňa Šedivá
Nakladatelství: Ikar
Rok a místo vydání: 2015, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 456
Zdroj: knihovna
7. vydání
ISBN 978-80-249-2834-0

O knize:
Jenna je třináctiletá dívka, která by jako každé děvče řešila problémy puberťačky. Toho ovšem není schopná, neboť ve třech letech přišla o mámu a její ztrátou je poznamenaná. Její máma Alice ale nezemřela, záhadně zmizela po tragickém úmrtí její kolegyně ve sloní rezervaci a její manžel byl následně uzavřen do psychiatrické léčebny. Jenna se s tím doposud nedokázala vypořádat a potřebuje znát odpovědi. Proto je ochotna udělat cokoliv, jen aby zjistila pravdu. I kdyby měla být kdovíjak hrozná… 

Můj názor:
Další z úžasných knih od Jodi Picoult. Čas odejít je pro mě třetí knihou a hned, jak to bylo možné, jsem se začetla. A jak se mi tedy líbila?

Kniha je psána ze čtyř pohledů: Jenny, Serenity, Alice a Virgila. Každá ze zmíněných postav nám má toho hodně co říci. Ne jen že se seznámíme s jejich životem, poznáme jejich radosti i smutky, ale i milníky, které je dostaly tam, kde jsou teď. Autorka nám jejich život vylíčila živě a velmi přesvědčivě. Ani jedna z postav mi nebyla nesympatická, ba přímo naopak. Dokonce mám pocit, že kdokoliv se v kterékoliv knize objeví, bude mi mít co říct.

Alicino vyprávění je z deníků, které si Jenna neustále pročítá. Její vyprávění je velice zajímavé, neboť svůj život zasvětila záchraně slonům. Díky tomu se dovíme spoustu informací z jejich života, ale i z té špatné stránky, tedy lidí. Pytláci je neustále zabíjejí kvůli jejich klům a Alice tomuto problému věnuje dostatek úvah a myšlenek. Ale i pojem role matky a jejího potomka. Kdyby tam toto vyprávění nebylo, věřím, že by kniha nebyla tak zajímavá a lákavá. Ztratilo by to jiskru, v podstatě by se jednalo o příběh s detektivním nádechem. Ale právě sloni tomu dodali úžasný potenciál.

Jenna je velmi poznamenaná ztrátou své mámy. Nechápe, proč jen ji opustila a nechala napospas babičce. Snaží se udělat vše, jen aby ji našla a zjistila pravou příčinu jejího zmizení. Odešla snad kvůli ní? Nebo se zapletla do něčeho špatného? A žije ještě vůbec? Toto a mnoho dalšího jí neustále probíhá myslí, a jak sama řekla, několikrát se snažila vymyslet možné scénáře. Bylo mi jí neskutečně líto a věřila jsem, že ji najde. Však si našla mimořádné pomocníky: detektiva a vědmu. A ti jí jsou oddaní do poslední chvíle.

Jak jsem už naznačila, kdyby se Alice nezaobírala slony, příběh by to byl nezáživný. Dokonce jsem se párkrát přistihla, že mě kniha trošku nudí. To bylo ale na samém začátku, než jsem se stačila řádně začíst. V polovině knihy jsem všemu přišla na chuť ještě víc a můžu Vám říct, že v určitou chvíli dojdete stejného názoru, jako hlavní postavy. Kam Alice zmizela? A co se tenkrát stalo? A nejen to. A když dorazili do onoho domu, bylo to děsivé a strašidelné. Mé úvahy se pozměnili a já s nadšením očekávala, jak to tedy dopadne. Jenže závěr je tak šílený a neuvěřitelný, že Vám spadne čelist a veškeré nápady se zboří jako domeček z karet. Závěr knihy je totiž tak neskutečný, až mi v jednu chvíli běhal mráz po zádech. Toto neuhádne nikdo! Bravurní! 

S Jodi Picoult rozhodně nekončím. Každá její kniha mě něčím obdařila a hodně se mi dostala pod kůži. Moc se těším na její novinku a doufám, že mě žádná z ještě nečtených nezklame. Zprvu jsem si říkala, že je to vcelku průměrný příběh a že knize Nejsem jako vy ani zdaleka nedosahuje. Ale nebýt onoho šokujícího a úžasného konce, dala bych jednu hvězdičku dolů. Teď toho nejsem schopna.

Bodování:

6 komentářů:

  1. Moc povedená recenze. Od Jodi Picoult jsem zatím nic nečetla, její knihy jsou ale velmi dobře hodnocené.(jak vidím i tobě se líbí) Takže se budu muset na její knihy co nejdříve zaměřit... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Jodi píše opravdu dobře, tak by byla škoda ji minout. Jsem přesvědčená, že se ti bude líbit ;)

      Vymazat
  2. Jé jsem ráda, že se ti knížka líbila, s tvou recenzí jsem si na ni hezky zavzpomínala. Na konci jsem také měla husí kůži a běhal mi mráz po zádech, myslím, že to bylo jedno z nejdokonalejších rozuzlení, jaké jsem kdy četla. A musím souhlasit i s tím, že jsem se taky u knížky semtam přistihla, že se nudím, některé pasáže byly rozvleklejší, přitom téma slonů zajímavé. Knížku jsem tehdy měla půjčenou z knihovny, ale musela jsem si ji poté pořídit i domů, určitě se k ní budu totiž vracet :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě těší, že na ni máme stejný názor, i co se občasné vleklosti týče :) Ptala jsem se sama sebe, jestli to je mnou nebo vážně tím příběhem. Ale vyprávění o slonech tomu dodalo tu správnou šťávu :) A konečné rozuzlení, takové se jen tak nevidí a musím s tebou souhlasit. Jedno z nejdokonalejších! :)

      Vymazat
  3. Parádní recenze, zdá se, že bych se po knize měla poohlédnout :-) Dost jsi mě na knihu touto poutavou recenzí navnadila! Děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu :) Kniha je opravdu výborná a byla by škoda ji vynechat. Jodi Picoult píše opavdu poutavě a tady se vyřádila :D

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)