pondělí 27. listopadu 2017

Recenze ⭑ Doktor Proktor a prdící prášek ⭑ Jo Nesbø

Autor: Jo Nesbø
Originální název: Doktor Proktors prompepulver
Přeložil: Jiří Vyorálek
Ilustrace: Per Dybvig
Obálka: René Senko
Nakladatelství: Jota
Rok a místo vydání: 2012, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 200
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7462-011-9

1. díl ze série Doktor Proktor

O knize:
Do Dělové ulice se přestěhovala nová rodina s maličkým desetiletým klukem, který se jmenuje Bulík. Je nebojácný a na všechno má odpověď. Zná snad všechno, vždyť má taky chytrou knihu Zvířata, jejichž existenci byste si raději nepřáli po dědečkovi. Brzy se seznámí se svou sousedkou Lízou a stanou se z nich nejlepší přátelé. Do party přizvou ještě pána, který si říká doktor Proktor.

Tento doktor je vynálezce a vynalezl takzvaný prdící prášek. Bulík je z toho samozřejmě paf a spolu s Lízou mu začnou vypomáhat jako asistenti. Jenže co čert nechtěl, na jejich prdící prášek má spadeno zlý, tlustý a nepříjemný soused. Chce na něm vydělat majlant.

Jak prášek ochránit? Čeho všeho je jejich nepříjemný soused se svými dvěma syny schopen? A jaké dobrodružství Lízu s Bulíkem čeká?

Můj názor:
Jo Nesbø patří mezi oblíbené autory dnešní doby. Jeho detektivky četli snad všichni a jsou velmi oblíbené. Mimo jiné napsal i čtyřdílnou sérii o doktoru Proktorovi pro děti. Detektivky jsem ještě nečetla a nevím, proč jsem začala zrovna tímto. Ale tyto příběhy o Bulíkovi s Lízou si získají snad každého.

Kniha je sice určena dětem, vůbec ale nevadí, když si ji přečte dospělý. Myslím, že i Vy se pobavíte. Je vtipná, veselá a spádná. Děj utíká rychle a provází ji ilustrace Pera Dybviga. Mě se ovšem moc nezamlouvají, protože nemám ráda takový typ ilustrací. Ale myslím, že právě k téhle knize se hodí. Jo, a abych nezapomněla, řekla bych, že je spíš pro kluky jak pro holky. Nedokážu si přestavit, že bych něco takového třeba v 10 letech četla.

Jo Nesbø tu krásně ukázal, jaký lidé to mezi námi žijí. Že nemůžeme věřit každému a že ne každý je dobrý a hodný člověk. Že i ve svém sousedovi se můžeme splést a nemusí být přesně takový, jakým se jeví být. Že šikana je v celém světě, dokonce i v Norsku. A že závisí na tom, jak jsou vychováváni. Pokud rodiče nemají v něčem zábrany, pak i děti je nebudou mít. 

První díl s tak nevšedními hrdiny se mi líbil. Mile mě překvapil a navnadil na další díl. Knihu určitě doporučuji, na odpočinek bude skvělá. A díky této knize a Anna Kondě jsem si vzpomněla na hlášku z jednoho nejmenovaného filmu: Prdí taky hadi? Určitě chápete, jaký záchvat smíchu jsem potom měla 😀

Bodování:

2 komentáře:

  1. Mco pěkná recenze.:) Netušila jsem, že autor kromě detektivek píše i takovýhle druh knih. Kniha ale nevypadá vůbec špatně. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Také jsem byla překvapená a popravdě jsem se toho trochu obávala, ale nakonec mě mile překvapila :)

      Smazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)