pondělí 25. prosince 2017

Recenze ⭑ DNA ⭑ Yrsa Sigurðardóttir

Autor: Yrsa Sigurðardóttir
Originální název: DNA
Přeložil: Milan Lžička
Nakladatelství: Metafora
Rok a místo vydání: 2017, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 408
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7359-536-4

1. díl ze série Freyja & Huldar

O knize: 
Elísa je mladá žena žijící se svým mužem a třemi dětmi v rodinném domku v Reykjavíku. Tato mladá žena je jedné noci brutálně zavražděna a jediným svědkem se stává její sedmiletá dcera Margrét. Policie má ale svázané ruce, protože děti můžou pro jejich bezpečnost a zdravou duši vyslíchat jen psychologové v Domově dětí. Celé této akce se ujímá Freyja, aniž by tušila, jak nebezpečné to pro ni bude. Netrvá dlouho a policie nachází další mrtvou ženu a všichni vyhlašují poplach.

Karl je studentem chemie na vysoké škole a jeho největší koníček je radioamatérství. Jednou zaslechne neustále se opakující neurčité číslice a po dlouhém zkoumání zjistí, že je v nich zašifrované jeho rodné číslo, rodné číslo Elísy a Ástrós. O ženách nikdy v životě neslyšel. Co s ním mají společného? Karl začne pátrat na vlastní pěst, aniž by tušil, jak nebezpečné to bude. Zabije vrah i jeho?   

Můj názor:

Když jsem viděla, jak všichni nadšeně čtou tuto knihu, nemohla jsem odolat a také si ji pořídila a nedlouho na to jsem ji rozečetla. DNA je moje první kniha od úspěšné islandské spisovatelky Yrsy Sigurðardóttir (hrozné jméno :D). Na její tvorbu jsem se chystala už dřív a o to víc byla natěšená a zvědavá.

Kniha je docela silná, má 408 stran. Ale to vůbec není na škodu, neboť se začtete velmi rychle. Jako první nás čeká prolog, který se odehrává v minulosti a jak už to bývá, vůbec jsem neměla tušení, jakou souvislost má s naším příběhem. A když jsem začala něco tušit, příběh se dostal do tak nečekané situace, že jsem na konci jen žasla. A jak to pěkně do sebe všechno zapadlo.

Hodně jsem četla, že někomu vadily odbočky a dlouhé popisy. Že to prý knize ubírá na čtivosti. Podle mě právě naopak. Nejsem zastánce popisů a nekonečného kecání okolo, ale tady jsem to uvítala. Yrsa nás dokonale seznámila s problematikou, místem a lidmi. S každým mrtvým člověkem, kterého ona smrt teprve čekala, nás seznámila a dokonce nám vykreslila i místo činu a děs oněch umírajících. S tímto se moc často nesetkávám a popravdě jsem to uvítala. Vneslo to do příběhu takovou hrůzu a děs. Vrah byl opravdu psychopat.

Také si hodně lidí stěžovalo na vztah mezi Freyjou a Huldarem. Tak toto mi také nevadilo. Spíš jsem očekávala větší akci a aspoň nějaké větší sblížení, ať už přátelské nebo nepřátelské. Huldar se zachoval jako blbec, který si chtěl jen užít a bohužel mu Freyja skočila na špek. Ale zase já být na jejím místě, tak mu to pěkně vytmavím. Už jen za ty lži. Doufám, že v dalších dvou dílech, které nás ještě čekají, se nám autorka více rozepíše a konečně je nějak rozsoudí a více nám zamotá hlavy.

Z hlavních postav se mi žádná nezaryla do kůže. Možná za to může jejich nemastnost, neslanost. A o to možná šlo. Karl mi byl zprvu nesympatický, místy až blbý. Jeho vyprávění mě opravdu nudilo a když se rozhovořil o radioamatérství, moje nálada byla na nule. Více mi utkvěli v mysli ony vraždy. Nepřála bych nikomu, to opravdu ne! A taky se mi některá ženská jména pletla, což příběhu moc nepřidalo. Ale za to může moje neznalost islandských jmen, prostě na ně nejsem zvyklá.

Yrsyn styl psaní je trošku těžkopádný a věřím, že někomu to může dělat problém. Chvíli mi trvalo, než jsem si na něj zvykla. Ale nakonec jsem byla spokojená. S touto autorkou rozhodně nekončím a těším se na další její knihy. Teď mám v plánu Pamatuji si vás všechny a až seženu druhý díl z Tóry Gudmundsdóttir, vrhnu se i na tuto sérii.

Doteď netuším, jak mám knihu ohodnotit. A to jsem ji dočetla prosím pěkně ani ne v polovině prosince. A měla jsem obavy, aby recenze po tak dlouhé době po přečtení byla ucházející a dostatečně dobrá. Je až s podivem, na kolik věcí jsem si vzpomněla a jak živě v paměti ji stále mám. Proto dám asi plný počet, i když tam nějaké drobné mouchy byly. A ještě dodám: Kdo DNA nečetl, honem do knihkupectví nebo knihovny! Opravdu stojí za to!

Bodování: 

2 komentáře:

  1. Se vším souhlasím :-) Karl a jeho radioamatérství mě taky nudilo, ale až na pár much se mi knížka líbila. Jsem zvědavá, co přinesou další díly :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že nejsem jediná, komu Karl přišel nudnej :D Na další díly se taky moc těším. Hlavně jakým směrem se to bude ubírat a jak to bude mezi Freyjou a Huldarem. Už aby byly :D

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)