středa 24. ledna 2018

Recenze ⭑ Třikrát cesta za štěstím ⭑ Eva-Maria Horn, Irene von Velden, Zdena Charousová

Autorky: Eva-Maria Horn; Irene von Velden; Zdena Charousová
Originální název: Tobias soll kein Wunderkind sein; Drei Mädchen und keine Mama
Přeložili: Jiří Pilz; Gina Šafaříková
Nakladatelství: Ivo Železný; edice Matčino srdce (svazek 156; 157); edice Cesta za štěstím (svazek 174)
Rok a místo vydání: 1995, Praha
Vazba knihy: brožovaná
Počet stran: 192
Doporučená prodejní cena: 15,90,- Kč
Zdroj: půjčeno
1. vydání
ISBN 80-237-2325-1

O knize:
Třikrát cesta za štěstím obsahuje tři romantické příběhy, které pohladí jemnou duši. Jsou o lásce, naději a štěstí. O osamělých ženách a mužích, kteří se do sebe okamžitě zamilují, ale jejich cesta trvá o trochu déle. Avšak i přes některé překážky si padnou do náruče.

Můj názor:
Kniha Třikrát cesta za štěstím obsahuje tři romantické příběhy čítající 60 stránek. Každá povídka je zcela o něčem jiném a přece o tom samém, navíc vždy od jiné autorky. Nakladatelství Ivo Železný knihu vydalo pod záštitou Knihovnička večerů pod lampou s tím, že toto drobné provedení je skvělé a k vodě lepší, než jedna obrovská bichle. A v tom měli pravdu a také úspěch. A protože tu najdeme tři povídky (Osudná role, My chceme Doris a Láska se vrací), u autora jsou napsány všechny tři autorky, jak šly povídky za sebou. To samé platí o originálním názvu, překladatelů a edicí. Ale teď se pojďme podívat na samotnou knížku a následně si rozebereme ony příběhy.

Jak už to bývá, když čtete knihu s několika příběhy, některé se Vám líbí více, některé méně a některé vůbec. Tady nevyjímaje. Každá povídka je jiná, jinak zpracovaná, jinak napsaná a jinak uvěřitelná. A podle mého vkusu to šlo od bídy k lepšímu. Protože Osudná role byla děsná a vůbec jsem si ji neužila a jen si říkala, jak moc je to průhledné. Kdežto poslední, Láska se vrací, byla nakažlivá a pěkně čitelná. Až si začínám říkat, jestli to není díky české autorce…

Osudná role je o herečce jménem Alžběta, která se zrovna rozhoduje pro roli matky malého chlapce a hledá mu tatínka. Nechce se uchýlit k takové roli, neboť má strach, že už by se nálepky "matka" nezbavila. Jenže zrovna ten večer je svědkem hubování šéfové uklízečky Ireny a jejího synovce Tobiho v hotelu, v kterém je ubytovaná. Okamžitě se jim zželelo a rozhodne se o ně postarat. Tobi jí přiroste k srdci a začne ho považovat za vlastního, ale ještě mu najít tatínka, kterého ve skutečnosti nemá. Vidíte, jak je to šílené? Cizí žena si zamiluje nezbedného chlapce a ještě má to štěstí, že se zamiluje do toho správného muže, který bude ochoten se o ně postarat. To je tak nechutně přitažené za vlasy, že to až není možné. Navíc se to četlo dost pomalu a nudně a právě po slohové stránce nic moc. Tato povídka mě vůbec nezaujala a já s hrůzou rozečetla druhou.

My chceme Doris je o třech malých holčičkách, které chtějí maminku. Ta jim zemřela při porodu té nejmladší a jejich tatínek je moc milý pán. Ale žádnou maminku jim ještě nenašel, a tak se rozhodly to celé změnit. Až se jednoho dne objeví Doris a díky lsti se jim to povede. Další nepravděpodobný příběh, který se na druhou stranu četl docela dobře. Je tu znát hodně velká naivita a jednoduchost. Všechno je takové jemné, něžné a oba dva zúčastnění se otrkávají a doufají v lásku toho druhého. A samozřejmě že to dobře skončí.

Poslední a ta nejlepší povídka Láska se vrací, začíná velmi smutně. Jana přijde o svého snoubence a neskutečně se užírá. Aby také ne, když podlehl zranění po srážce s tramvají. Její život je najednou jednotvárný a osamělý. Při životě ji drží práce, která není nijak vyhledávaná, ale přichází při ní na jiné myšlenky. A když to nejméně čeká, i ji si láska nakonec najde. Jana je rozumná a snaživá žena, která neví, jak se svým životem naložit, aby nemusela neustále myslet na Petra. Je to psáno dospěleji a vyzráleji, než předešlé povídky a více se do toho vžijete. Dokonce si dokážu představit, že by to mohla být plnohodnotná kniha, kdyby se více rozebrala. Je sice pravda, že konec je zase jako z červené knihovny, ale celý ten průběh je jiný. Ani to pořádně nedokážu popsat.

Netuším, jestli bych knihu někomu doporučila. Snad těm romantickým duším, které neví, co zrovna číst a chtějí něco rychlého. Protože tato knížka je opravdu rychlá. Ale pořád nedostačující…

Bodování: 

2 komentáře:

  1. Pěkná recenze, jednou za čas také ráda sáhnu po takovéhle oddechové romantické knize, u které není třeba moc přemýšlet. :))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) To je vskutku pravda. Není nad to se nechat unést jednoduchým příběhem. A toto bylo neskutečně průměrné a bohužel první dvě povídky neskutečně naivní...

      Smazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)