středa 14. listopadu 2018

Recenze ✩ Černá jako eben ✩ Salla Simukka

Autor: Salla Simukka
Originální název: Musta kuin Eebenpuu
Přeložila: Johana Sandqvist
Nakladatelství: Egmont
Rok a místo vydání: 2014, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 144
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-252-3534-8

3. díl ze série Lumikki Anderssonová – zde mohou být zodpovězeny otázky z předešlých dílů!!

O knize:
Lumikki je o rok straší, má přítele a zapsala se do školní divadelní hry, kde bude hrát Sněhurku. Vše vypadá v pořádku, jenže to se záhy změní, neboť netrvá dlouho a začnou jí chodit vyhrožující dopisy. Dopisy, při kterých jí tuhne krev v žilách a dostává strach. A navíc se začíná rozpomínat na temnou minulost své rodiny. Co zapříčinilo onu osudovou vzpomínku?  Vymaní se stalkerovi ze spárů? A jak to všechno pojmou její rodiče?

Můj názor:
Černá jako eben je poslední díl o Lumikki. Byla jsem docela zvědavá, jaké napětí a dobrodružství si pro Lumikki finská spisovatelka Salla Simukka vymyslela tentokrát. Ale stálo to opravdu za to?

V hrdinčině momentálním životě se odehrávají 3 věci. Za prvé je pronásledována někým, kdo ji chce za každou cenu a ona má strach. Za druhé se nemůže rozhodnout mezi Sampsem a Liekki. A za třetí se vrací do minulosti. Její psychika dostává zabrat. Je mladá, citlivá a samotářská a rozhodování je pro ni těžké. Jako pro každého teenagera. Některé její myšlenkové pochody nechápu a možná je to dobře. 

Autorka Lumikki vylíčila jako samotářskou bytost, která nemá moc kamarádů, za to se na ni dá spolehnout. A zde hraje v divadelním představení. Jak může osoba, která nechce mít s nikým nic společného, zaplout do kroužku? Nemůžu si pomoct, ale vůbec se to k ní nehodí. Utvořila jsem si o ní jiný obrázek a to divadlo to bortí. Navíc ta změna byla až moc rychlá.

Dalo by se říct, že je tato kniha řízlá erotikou. Samé líbání, doteky, masírování, sprchování... A Lumikki v tom plave pořádně. Ne že by mi toto téma vyloženě vadilo (přece čtu Anitu), ale autorce jsem to nevěřila. Snažila se napodobit něco, co sama má evidentně ráda, jen nevěděla, jak na to. A to bloudění mezi Sampsem a Liekki... 

Závěrečný díl byl hodně slabý, pro mě nudný a otravný a po přečtení má první myšlenka byla: „to je ale blbost“. Myslím, že po slibných předchozích dílech se autorka mohla více rozepsat a víc zapojit fantazii. Možná na Sallu tlačili, možná to chtěla mít co nejdříve za sebou. Nebo ztratila dech, vyhořela. Možná trochu zajímavý nápad to má, ale bez napětí, akce, bez ničeho. Je fakt, že konec je trochu napínavý. To ale zdaleka nestačilo. Slabá kniha, která mohla být o hromadu lepší.

Bodování:

2 komentáře:

  1. Pěkná recenze, neymslím si, že je kniha přímo pro mě, ale ta obálka... na první pohled mě svou minimaličností zaujala. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Ano, obálka je opravdu pěkná. Celá série je takto pěkně vyvedená.

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)