sobota 1. října 2016

Recenze ⭑ Temné kouty ⭑ Gillian Flynn

Autor: Gillian Flynn
Originální název: Dark Places
Přeložil: Pavel Medek
Obálka: Emil Křižka
Nakladatelství: Knižní klub
Rok a místo vydání: 2014, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 448
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-242-4282-8

O knize:
V kansaském městečku Kinnakee se před mnoha lety stala hrůzná satanistická vražda. Libby Dayová jako sedmiletá toto krveprolití přežila a u soudu prohlásila, že její matku a dvě starší sestry zavraždil její starší bratr Ben.

O mnoho let později, když je Libby už dospělá, se o ni začne zajímat skupina lidí, kteří se o dávné vraždy zajímají. Snaží se ji přesvědčit, že to, co tenkrát řekla u soudu, není pravda a aby si promluvila s lidmi, kteří o tom něco vědí. Libby doufajíc, že z toho kápnou nějaké peníze, přesvědčená o své pravdě, začne pátrat...

Můj názor:
Flynnová je fenomén. Její jméno obletělo svět. Snad každý ji zná, snad každý četl nebo vlastní její knihy. A tak bylo jasné, že i já okusím tuto autorku a její Temné kouty si donesla z knihovny. A jaký je můj dojem?

Kniha obsahuje docela velká písmena, což po Anitě byla příjemná změna. Prvotní nápad je určitě dobrý a autorka píše zajímavě a jednoduše. Vlastně díky těmto kritériím Vás nenechá odtrhnout a příběh svižně ubíhá a počet přečtených stránek přibývá. Ale musím přiznat, že na to, jak je tato autorka uznávaná, je tahle kniha slabá. Na to, že je to její v pořadí druhá kniha, bych čekala něco jiného, lepšího a rozepsanějšího. Nemůžu si pomoct, ale prostě jsem nedostala to, co jsem očekávala.

Příběh máme z pohledu tří osob: Libby, Bena a Patty. Navíc je nám naservírován ze dvou časů: z milosti v den vraždy a pak ze současnosti. Což si myslím dodalo knize ten správný šmrnc. Kapitoly jsou krátké a ono střídání je povedené.

Je sice pravda, že jsem o pár řádků výše psala, že to ubíhalo svižně, ale jen díky formě napsání. Popravdě, začátku mi děj přišel hrozně utahaný, nudný a dá se říct, že vlastně až na nějaké 80 stránce to dostalo nějaký spád a já začala být zvědavější, kdo skoro celou Dayovic rodinu vyvraždil. Po celou dobu knihy jsem tipovala vraha, ale byla jsem vedle jak ta jedle. Konec byl překvapivý a kniha nakonec docela vygradovala.

Libby není zrovna osoba, kterou bych chtěla poznat. Byla mi protivná od začátku do konce. Je sice pravda, že jsem postupně na ni měnila názor, ale moc se jí to nepovedlo. Malá, ulhaná, chamtivá mrcha. Pravda, když si někdo projde něčím těžkým jako ona, zapomenout je těžké. Na takové věci se nedá zapomenout, ale ona se topí v sebelítosti a měla by být schopná se pohnout dál. Po celou dobu čtení jsem jí chtěla zakroutit krkem. Vražedný klub byl divný. Morbidní, divný a ujetý. Něco takového se může stát fakt jen v Americe.

Když teď přemýšlím, ke každé zúčastněné postavě mám par slov. O každé si něco myslím a chtěla bych se s Vámi o to podělit. Ale kdybych tak udělala, prozradila bych příliš mnoho. Ne že bych přímo prozradila kdo byl vrah a motiv, ale díky mým myšlenkám byste k tomu došli dřív. No nic, nechám si to pro sebe. Jen je tohle asi první kniha, kde bych měla ke každé postavě něco. O každé postavě bych mohla napsat pár řádků. Zvláštní...

Sečteno, podrženo (už je načase, tohle je zatraceně dlouhá recenze :D), Temné kouty mě nijak zvlášť neoslovily. Čekala jsem něco mimořádného, temného a napínavého. Ani jedno se mi nedostalo. Dle mého to nebyl ani thriller, jak se hlásá. Do něj to mělo sakra daleko. Knihu ohodnotím pouze třemi hvězdičkami, to je myslím dostačující. A stejně se chci podívat po Zmizelé a Ostrých předmětech. Třeba byla špatná jen tato kniha?

Bodování: 

2 komentáře:

  1. Skvělá recenze, Ivet. Já mám takový pocit (a nejsem sama), že Flynnová jako autorka děsně roste, tudíž nevím, jestli se ti Ostré předměty úplně budou líbit, protože jsem z toho měla tak trochu pocit nedotaženosti. Sice je v nich cítit autorčin potenciál, ale něco tomu zkrátka chybí (možná jsi četla na blogu mojí recenzi), no ale Zmizelá - to je něco. Myslím, že u ní autorka dosáhla zatím na vrchol a možná i proto od ní už dlouho nic nevyšlo. Zdá se mi, že když autoři přijdou s něčím velkolepým, málokdy pak brzy potom vydají další knihu...Takže shrnuto podtrženo, Zmizelou doporučuji, Ostré předměty s velkou opatrností...
    Měj se krásně a já se budu těšit na Temné kouty :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Ty jo, teď si říkám, že jsem měla prvně sáhnout po těch Ostrých předmětech. A to jsem na ně koukala. Možná že bych z ní neměla takový pocit. Ale co nadělám. Budu doufat, že se mi aspoň trochu zalíbí :) Ale stejně mám trochu strach :D

      Smazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)