středa 16. listopadu 2016

Recenze ⭑ Moje temné srdce ⭑ Antti Tuomainen

Autor: Antti Tuomainen
Originální název: Synkkä niin kuin sydämeni
Přeložil: Vladimír Piskoř
Překlad veršů Eina Leina: Michal Švec
Obálka: Lucie Mrázová
Nakladatelství: Kniha Zlín; edice Fleet (svazek 72)
Rok a místo vydání: 2015, Zlín
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 266
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7473-234-8

O knize:
Aleksi Kivi ve třinácti letech přišel o matku. Záhadně zmizela a nikdy se nenašlo její tělo. Otce nepoznal, a tak se stal sirotkem. Jenže čas rány nezahojí. O dvacet let později se nechá zaměstnat u zámožné rodiny Saarinenové jako údržbář na jejich venkovském sídle. Záměr je jednoznačný. Musí usvědčit vraha své matky. Jenže zabil ji opravdu Saarinen?

Můj názor:
Knihu Moje temné srdce jsem si vybrala díky Léčiteli, kterého jsem četla před více než rokem a docela se mi líbil. Tohle je druhá přeložená kniha a přesto, že Antti Toumainen u nás nemá moc velký úspěch, s nadšením jsem se do ní začetla.

Slovo "začetla" může být ale zavádějící. To se mi povedlo až po několika stránkách a i tak jsem přemýšlela, zda mám knihu odložit nebo pokračovat. Nakonec jsem vytrvala a moje pocity jsou takové kostrbaté. Nápad je to znamenitý. Možná už někde zužitkován, ale já něco takového četla poprvé. Rozjezd je pomalejší a já si ze začátku říkala, kdy se konečně začne něco dít. Přece jen je to řazeno mezi thrillery.

Poprvé mě to začalo bavit až s Amandou a nedlouho na to přišlo zklamání z krátkého rozhovoru. Ale byl to první impuls a já se opravdu začetla. Prostě jsem chtěla vědět, proč zmizela Aleksova matka a co všechno má s rodinou Saarinenovou společnou. Některé věci jsem nevyřešila hned a některé mi nejsou jasné ještě teď. Třeba jak došel na rodinu Saarinen? Proč si myslí, že zrovna Henrik ji mohl zabít? Tohle je otázka, která... Ale ne, to bych prozradila moc (ach jo).

Celkově kniha nebyla špatná, měla spád a trochu té napínavosti. Ale nedokázala mě natolik přesvědčit, abych ji zařadila někam do popředí. Měla pár chybek a nedotažeností, ale vyvolala ve mě zvědavost. Kapitoly byly krátké a máme tu tři časové úseky: roky 1993, 2003 a 2013. Doba, kdy zmizela jeho matka, kdy našel podobnost ještě v jednom případu a následné snažení dopadnout pachatele. Prolínání času bylo chytré a nápadité. Díky tomu stánky ubíhaly rychle. Přesto si myslím, že tenhle kousek ocení jen pár lidiček.

Teď jsem zjistila, že koncem listopadu má vyjít další kniha, Důl. Námět je sice zajímavý, ale asi ještě potrvá, než se k ní odhodlám. Pokud vůbec.

Bodování: 

4 komentáře:

  1. Moc pěkná recenze :) Knížku neznám, ale zaujala mě :) Takže děkuju za tip :) Měj se krásně :)

    OdpovědětSmazat
  2. Podle anotace vypada kniha dosti zajimave a ta obalka je take takova tajemna :-) Moc pekna recenze :-)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)