středa 18. října 2017

Z knihovny #17

Vypadá to, že jak napíšu jeden článek z knihovny, vzápětí se tu objeví další. Ale za to já fakt nemůžu. Obě mé návštěvy se tak nějak shodují. A přestože jsem byla přesvědčená, že Otroka spolu s Všichni jsme utkáni z hvězd jen vrátím a hned uteču domů, nesplnilo se tak. Znáte to také?

Tak jo, šla jsem se nahoru podívat, jestli tam mají něco od Rowan Coleman a že hned půjdu. Měli tam dvě knihy: Kniha vzpomínek a Není co ztratit. Rozhodování to bylo těžké, ale nakonec jsem si půjčila Knihu vzpomínek.
Anotace:
Jméno prvorozeného dítěte. Tvář vašeho muže. Váš věk a adresa… Co když se vám tohle všechno začne ztrácet z paměti? Claire má fungující manželství, dvě dcery, všetečnou matku... a Alzheimera. Dříve měla i práci, kterou milovala, ale kdo by zaměstnával učitelku, která trpí ztrátou paměti? Claire se zoufale snaží zachovat alespoň to, o co ji ještě nemoc nepřipravila, a tak si na radu terapeuta pořídí Knihu vzpomínek. Zapisuje momenty z minulosti i současnosti, protože ví, že brzy budou její řádky to jediné, co po ní manželovi a dětem zbude. Ví to, protože na stejnou nemoc zemřel její otec. Dny tráví doma, v nedobrovolném uvěznění, protože každý odchod hrozí tím, že nenajde cestu zpátky. Postupem času přestává být bezpečno i doma: vynechávající paměť Claire znemožňuje vykonávat i ty nejběžnější, nejbanálnější činnosti. Výsledkem je nekonečná frustrace a zášť vůči blízkým, prokládaná zoufalou touhou využít každý vzácný okamžik, kdy se ještě může těšit z jasné mysli... Román Kniha vzpomínek je neobyčejně silný příběh, smutný i povzbudivý zároveň. A Claire je literární hrdinka, která se každému čtenáři natrvalo vryje do paměti. I když ona sama paměť už téměř ztratila.

Pak jsem opravdu šla, jenže mi blesklo hlavou, co tu asi mají od Sylvy Lauerové. Takže jsem si našla příslušné písmenko a zjistila, že mají Tichošlapa. No a na Moničino doporučení jsem i s ním najednou šla k paní knihovnici, abych si obě knihy mohla půjčit.
Anotace:
Knihy Sylvy Lauerové mají mnoho nadšených příznivců. Je o nich totiž známo, že čtenáře přímo zavalí energií ukrytou v příběhu. Ať se jim to líbí, nebo ne. Snad proto je na místě upozornění, že tento román vás opět nebude šetřit. Je ponurý, tajemný a plný tichých paradoxů našeho života. Šest dní, paralelní svět podzemí pražského metra, pět životních příběhů, které spojuje jen jedno – tiché kolíbavé kroky muže bez minulosti. Tři osudová setkání, lehce přehlédnutelná ve spěchu každodenního života. Pokud by v české literatuře existoval žánr komorního thrilleru, pak by se Tichošlap mohl stát čestným zástupcem této literární kategorie. Sylva Lauerová nabízí svým čtenářům opět něco zcela nového. Delikátní, mrazivý i lidský román. Hlavní linie příběhu je pečlivě uschována za každodenními obrazy obyčejných lidských životů – nezralé, nešťastné a samu sebe hledající Anety, zamilovaného a ambiciózního podnikatele Pavla, dominantní, úspěšné a citově okoralé galeristky Sonji a dvou starých žen. Životů, které spojuje jen jedno – přítomnost tichých kolíbavých kroků muže bez minulosti. Muže, který nemluví. Muže, který se ke spánku ukládá v temné místnosti starého činžovního domu a nekonečné hodiny tráví v prostorách pražského metra. Co v něm hledá? Co jej nutí žít v paralelním světě mnoho desítek metrů pod zemí? Lauerová si ponechává svůj sugestivní a autentický literární styl, tentokrát jej však obohacuje o nový, pozvolný a temný poetizující odstín, který dává románu Tichošlap zcela osobitý ráz.

Tak tedy, po mém velikém přesvědčení jsem opět nezklamala a opět přijela domů se dvěma knihami. Knihou vzpomínek a Tichošlapem. Na obě jsem moc zvědavá, ale ještě pořád čtu Čas odejít, co jsem Vám tu představovala nedávno a ještě mě čeká Pět dní. No jo, ale stále mám půjčen devátý díl Hraničáře, takže na tyto dva kousky se dostane až někdy…
A jako tradičně, moc by mě zajímalo, jak se na knihy tváříte Vy. Četli jste nebo teprve uvažujete? U Monči jsem si s Tichošlapem jistá, ale co Kniha vzpomínek?   

8 komentářů:

  1. Já taky z knihovny nedokážu odejít s prázdnou. :)) ani jednu knihu neznám, ale Kniha vzpomínek vypadá dobře.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Že jo, to prostě nejde. Vždycky se nějaká ta kniha najde :D S oběma autorkami už mám tu čest a proto jsem víc napnutá a natěšená. I když netuším, do čeho jdu. A třeba tě pak přesvědčím, že nejsou špatné a sama si je budeš chtít přečíst :)

      Smazat
  2. Vůbec mě nepřekvapuje, žes neodešla s prázdnou :) Já už do knihovny nechodím, ale dříve jsem si toho taky vždycky naložila a to jsem šla "jen vracet" :D Jsem moc zvědavá na tvé dojmy z další Colemanové, já se od ní nejprve pustím do té novinky, jak jsem ti psala, a pak mám postupně v plánu prozkoumat ji zpětně :)
    O Tichošlapovi jsem v životě neslyšela, ale vypadá moc dobře, tak si ho připisuju na seznam, díky za tip :)
    Užij si čtení, Ivet a měj se krásně :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dříve jsem si toho taky naložila a pak nestíhala číst a musela vracet nepřečtené. Ale teď už mám střízlivější pohled, takže vím, že 2 knihy jsou maximum. Dnes nemám tolik volného času... :(
      Colemanová je zatím uložena k ledu. Rozečetla jsem Hraničáře, protože mi tu straší už delší dobu. A pak nevím. Ale taky se na ni moc těším. A na novinku jakbysmet :) A co se týče Tichošlapa. Od autorky jsem už četla dvě knihy (Jumaroro a Otrok) a byla jsem z nich nadšená. Tak kdyby tě zajímaly, můžeš se mrknout na recenze. Otroka nevím, ale Jumaroro by tě mohlo zaujmout :)

      Smazat
  3. Já byla dnes také v knihovně, vrátit dvě knihy a přinesla jsem si zase dvě :D a přitom mám doma ještě šest :D :D Kdy to přečtu netuším, nejradši bych některé četla hned najednou, ale to nejde a taky nemůžu číst kdykoliv, jen když malý spí, což je teď, takže dokomentuju a jdu si číst :D Colemana vůbec neznám, ale budu zvědavá na Tichošlapa, jak se ti bude líbit :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je věčné kolečko, koukám. Jdeme "jen" vrátit knihy a přineseme si další :D A díky knihovně nestíhám číst své knihy, což mě štve ještě víc.
      Colemanová napsala Všichni jsme utkáni z hvězd a tak mě nadchla, že jsem se po ní prostě nemohla nepodívat. Přemýšlím, že jako další půjde na řadu právě Tichošlap. Ten mě asi zajímá ze všech nejvíce :D

      Smazat
  4. Chválím za Tichošlapa! A budu napnutá jak struna na tvůj "knižní" soud! :))
    Ať se líbí, a pokud se líbit nebudeš, doufám, že na mě nezanevřeš :-D

    Já teď nějak nestíhám číst..Spíš nejde o nestíhání, jako spíš prokrastinaci :( Dokonce jsem upustila i od toho za každou cenu zdolat letošní čtenářskou výzvu z Databáze knih. Nemám darovanou knihu, nechce se mi do oblíbené knihy rodičů, a tak dále, chybí mi jich ještě pět. Vím, že kdybych jó chtěla tak těch pět do konce roku dám! I bych si k vánocům řekla o něco tenkého co bych během svátků přelouskala, abych měla i tu darovanou knihu, ale! Asi to nebudu lámat přes koleno, třeba se nadšení pro věc ještě znova dostaví! .-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Na Tichošlapa se fakt těším a jsem hrooozně zvědavá :D Ale chvíli potrvá, než se k němu dostanu. Mám tu toho nějak moc..
      Každý má někdy takové to "zvláštní" období, kdy se mu nic nechce. Taky jsem si tím nedávno prošla. Nechtělo se mi číst, psát recenze, brouzdat po jiných blozích... Neboj, věřím, že tě to znovu chytne a ponoříš se do toho všeho po hlavě, ani nebudeš vědět, kde ti hlava stojí :D A s tou DK výzvou to chápu. Já ji ani neplním. Když jsem se koukala, tak bych zařadila asi jen 5 knížek, ale nechce se mi hledat knihy, které bych měla přečíst, abych to splnila. A každý rok si říkám, že příště se do ní konečně pustím :D

      Smazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)