úterý 23. dubna 2019

Zaujalo mě #33

Je to zvláštní, ale pokaždé mi přibližně měsíc trvá, než napíšu další článek o knihách, které mě něčím zaujaly a přidala jsem si je na svůj seznam. Ne že by to bylo schválně nebo cíleno, ale vždy se mi naskytne příležitost až po takové době. No nic, pojďme se podívat na oněch pět knih ☺

Minule jsem skončila s Kristinou Ohlsson a jejím románem Hořící stromy a dnes s ní začnu. Její série Martin Benner má prozatím dvě knihy a právě Lotosové blues je první knihou. Jedná se o detektivky, a protože tento žánr můžu a autorka je u nás hodně oblíbená, nemám nad čím přemýšlet. Co nejdříve bych se do ní chtěla pustit, ale znáte to.. 😀

Anotace:
Venku lije jako z konve a do advokátní kanceláře Martina Bennera přijde zoufalý muž, který tvrdí, že jeho sestra potřebuje pomoc. Má to ale jeden háček. Jeho sestra je totiž mrtvá.
Než spáchala sebevraždu, přiznala se k pěti vraždám. A její bratr teď chce očistit její jméno a najít jejího zmizelého syna.
Martin Benner má vše
chno, co si může přát. Skvělou práci, krásné ženy a malé dítě. Má ovšem i své slabosti. Například nedokáže odolat výzvám. A při hledání pravdy se dopustí strašlivého omylu.
Z úspěšného advokáta se stane pouhou figurkou v závratně vysoké hře, jež vyústí v tu nejděsivější noční můru.


Teď trochu zvážníme, neboť Tatér z Osvětimi je velmi vážná kniha se závažným tématem. Je to už několik desítek let, ale hrůza z holocaustu je všudy přítomná. Nemělo by se to opomínat a už vůbec ne zapomenout. A myslím, že právě tato kniha je jednou z těch, která nás nenechá spát. Navíc je napsána podle skutečného příběhu, takže její autentičnost bude na místě.

Anotace:
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí.
O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají.
Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.


Ve třicítce (poprvé) single je kniha na odlehčení a doufám, že mě pobaví. Její sladká obálka mě zaujala, a když budu mít náladu na něco jednoduchého a romantického, budu vědět, kam sáhnout.

Anotace:
KDYŽ SE VÁM MANŽEL PŘIZNÁ, ŽE JE GAY, MUSÍTE SE VE TŘICETI ZNOVU NAUČIT RANDIT!
Od chvíle, kdy Alex potkala svého nastávajícího ve školce nad modelínou, je jejich život nalinkovaný jako podle pravítka. Žijí si báječně, bydlí v nádherném domě s výhledem na zátoku a mají skvělou práci, kterou zbožňují. Má to jediný háček:
Alexin manžel Michael je gay. O téhle skutečnosti se jí ale zapomněl celých třiadvacet let zmínit.
Alexin dokonale naplánovaný život se náhle hroutí jako domeček z karet, biologické hodiny tikají jako časovaná jaderná bomba a Alex prahne po pohádkově krásném šéfkuchaři, který právě otevírá novou prvotřídní restauraci. Shodou okolností se bohužel jedná o jejího klienta a Alex nechce míchat práci se soukromím.
Jak při hledání nové lásky proplout nástrahami moderního randění jí radí ujetá partička známých, včetně jejího homosexuálního ex-manžela, neomalené politické poradkyně, energicky masochistického jogína a osmdesátileté vyznavačky marihuany.


Už ani nevím, kde jsem na tuto knihu narazila, ale už samotný název mě zaujal. Velmi krátká novela, která úplně láká k přečtení. Navíc tato kniha bude pro mě tak trochu výzva. Asijské autory moc nečtu a když, tak mám problém je přelouskat. Takže o to víc jsem zvědavá..

Anotace:
Život lososa je poměrně předvídatelný: plavat proti proudu na místo, kde se narodil, zplodit tam potomstvo a zemřít. Toto je však příběh jedince, jehož stříbrné šupiny dávají jasně najevo, že se od ostatních liší. Odváží se totiž překonat svůj osud. Je to příběh o cestě k dospělosti a o spalujícím žáru lásky. Plavat proti proudu totiž znamená vydat se za něčím, co bylo doposud tomuto lososovi skryto – za svým snem.
Konečně je tu první překlad této inspirativní moderní bajky o hledání svobody a harmonie s přírodou. Harmonie, na kterou jsme buď zapomněli, nebo jsme ji ztratili v chaosu každodenních starostí.


Papírová princezna je první díl k sérii Royalové/Royalovci. Série čítá pět knih a napsali ji dvě Američanky Erin Watt a Jen Frederick. Knížky jsou hodně oblíbené a i mě tenkrát zaujaly, hlavně svou krásnou a jednoduchou obálkou. Doufám, že se mi velmi brzy naskytne příležitost ☺

Anotace:
Ella Harperová se v prvé řadě snaží přežít. Spolu se svou přelétavou matkou se celý život stěhovala od města k městu, bojovala o přežití a věřila, že se na ni jednoho dne usměje štěstí. Po smrti matky ale Ella zůstala sama…
Dokud se neobjevil Callum Royal. Vytrhl Ellu z chudoby a odvezl ji do svého sídla, za pěti syny, kteří j
i nenávidí. Bratři Royalové jsou jeden přitažlivější než druhý, ale nikdo ji nepřitahuje tak jako Reed Royal, jenž je však odhodlaný poslat ji zpátky do slumů, ze kterých vzešla.
Reed o ni nestojí. Prohlašuje, že Ella mezi Royaly nepatří.
Možná má pravdu.
Bohatství a luxus. Intriky a lži. Nic podobného Ella ještě nepoznala, a jestli má v paláci Royalových přežít, bude se muset naučit, jak být jednou z nich – a zůstat přitom sama sebou.


Dalších pět knih jsem představila a popravdě, nejvíce mě zajímá asi ta poslední. Netuším proč, ale asi momentálně potřebuji pořádně vypnout u něčeho takového. A co Vy, četli jste některou ze zmíněných knih?

Anotace a fotky knih jsou vypůjčeny z Databáze knih.

4 komentáře:

  1. Papírovou princeznu si chci přečíst a to samé Tatéra.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak snad se k oboum knihách co nejdříve dostaneme :)

      Smazat
  2. Papírová princezna byla fajn, taková oddechovka pro náctileté :D Četla jsem pak ještě další dvě pokračování. Lotosové blues mám taky v plánu, knížka čeká v knihovně na ten správný čas :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Právě. Já už jsem takovou fajn oddechovku pro náctileté nečetla už strašně dlouho a docela mi to chybí. A s Ohlsson to bude horší, u nás v knihovně ji totiž nemají. Tak si ji asi budu muset pořídit :D

      Smazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)