sobota 21. září 2019

Zaujalo mě #36

Krásné sobotní dopoledne přeji, dnes se podíváme na dalších pět knih, které mě zaujaly. A myslím, že dnes to bude stát opravdu za to ☺

Začneme ale něčím milým, hezkým a romantickým, i když možná smutným. Kniha se jmenuje Kniha snů a napsala ji německá autorka Nina George. Už se proslavila svými dvěma knihami, Levandulový pokoj a Přístav naděje. Na obě mám spadeno, ale prý píše velmi pěkně a je hodně oblíbená. No, mě nezbývá než doufat, že se k Nině dostanu co nejdříve ☺

Anotace:
Vykořeněný válečný reportér Henri si dává za vinu smrt svého otce a nesmí vídat syna, kterého neplánovaně zplodil s kolegyní ve válečné zóně. Geniální Sam, třináctiletý chlapec s IQ 148 a schopností rozeznat lidské nálady, v nemocnici poznává dvanáctiletou Madelyn, která je po nehodě už sedm měsíců v kómatu. Knižní nakladatelka Eddie se sotva vzpamatovala z rozchodu s Henrim a navázala nový vztah, když ji zastihne šokující zpráva: Henri se nachází v umělém spánku a ji uvedl jako kontaktní osobu pro případ nouze.

Už to bude skoro rok,, co tu mám poznamenané Vermontské psycho. Američanka Jennifer McMahon mě nadchla a doslova uzemnila svou knihou Zimní lidé. A tak není divu, že tuto bych si ráda také přečetla, protože věřím, že to bude další super nářez, u kterého se budu zase trošku bát.

Anotace:
Motel postavil dědeček dvou hlavních hrdinek jakožto dar manželce. Přistavěl k němu věž ve stylu Londýnského Toweru a utajovaný pokoj ve sklepě, o kterém hosté nemají tušení. V této místnosti věznil své potomky, stižené rodinnou kletbou. Ta se vyznačuje proměnou ve vraždící monstra, schopná nabývat zvířecí podoby. Učinil tak proto, aby je ochránil před sebou samými a neohrozil ostatní obyvatele města. Když v motelu dojde k brutální hromadné vraždě, začne nejen policejní vyšetřování, ale i soukromé pátrání čtyř hlavních hrdinek po tajemství devětadvacátého pokoje, se kterým spojují nejen motiv zločinu, ale i samotného pachatele, stiženého strašlivým rodinným prokletím. Symbolickou událostí je požár motelu, který zahladí veškeré stopy.
Autorka záměrně udržuje čtenáře po celou dobu nejen v napětí, ale i nevědomosti o původu záhadné proměny členů rodiny v přízraky, kterou navíc nijak nevysvětluje. Zvyšuje tím působivost děje, protože ponechává výhradně na čtenáři, aby vysvětlení buď hledal sám – jakkoli to z racionálního hlediska není možné – nebo tezi o existenci monster mezi lidmi prostě přijal. Právě tím je román neobvyklý, ale i přitažlivý, a jistě si mezi milovníky literatury na pomezí detektivky, thrilleru a fantasy najde své čtenáře.

Pronásledovaní je thriller, který slibuje mnohé. Napětí, tajemný les a prožitá hrůza, kterou by nechtěl zažít nikdo z nás. Anotace je velmi lákavá a těším se, až začnu zjišťovat, co Daniel spolu s Laurou zažili tak strašného a jak se z toho vysekají.

Anotace:
Mělo to být dobrodružství, na jaké se nezapomíná… Velké prázdninové putování po zemích Evropy, poslední před tím, než se mladá dvojice usadí a založí rodinu.
Ano, dobrodružství to jistě bylo, ale rozhodně ne takové, jaké si Daniel s Laurou představovali. Na to, co začalo na pustém malém nádraží v Rumunsku, je žádný cestovní průvodce nepřipravil. Místo snového dobrodružství zažili noční můru, na kterou vzpomínat nechtějí, spíš by ji rádi natrvalo vymazali z paměti.
Jenže zlo, které se jim nalepilo na paty v tom strašlivém domě uprostřed lesů, je sleduje až domů do Londýna. Hrůza nekončí…

Sam Porter je další ze sérií, které mě zaujaly. První díl se jmenuje Čtvrtá opice a mnozí z Vás jste ji určitě četli nebo aspoň o ní četli či slyšeli. I mě tato kniha zaujala a stačila jedna jediná recenze, která mě utvrdila, že to bude skvělý čtenářský zážitek. Letos byl vydán dokonce druhý díl, Pátá oběť. Ale o něm si zatím můžu nechat jen zdát.. ☺

Anotace:
Je perfekcionalista, je neuchopitelný, je psychopat. Přezdívá se mu Opičí vrah. Je to zabiják s pokřiveným viděním světa a s absolutní absencí soucitu.
Detektiv Sam Porter ho pronásleduje dlouhých pět let a po celou tu dobu od něj dostává balíčky s děsivým obsahem. Každá doručená zásilka obsahuje část těla zavražděné oběti.
Teď ale došlo k významnému zvratu v pátrání: Porterovi se dostal do ruky vrahův deník. Podaří se mu z šílencových zápisků vydedukovat jeho osobnost? Dokáže rozklíčovat motivy jeho jednání? Pokud uspěje, mohl by dosáhnout něčeho donedávna nepředstavitelného – totiž najít příští Opičákovu oběť dřív, než bude pozdě.

Poslední knihou je román, který se částečně odehrává v minulosti, roku 1950. Tenkrát mě asi zaujala obálka, protože ta je opravdu povedená. A pak její námět. Co se v tom roce 1950 asi stalo a které tělo se nachází ve studni. Otázky, na které prostě musím znát odpověď.

Anotace:

Píše se rok 1950 a v tajuplné internátní škole plné odložených děvčat se zrodí přátelství čtyř dívek. Dokud jedna z nich záhadně nezmizí. O více než šedesát let později se snaží novinářka Fiona napsat reportáž o rekonstrukci školy a odhalit tajemství okolo dávné vraždy své sestry. Poté co je na stejném místě ve staré studni nalezena mrtvola, začíná Fiona s pomocí přítele-policisty rozkrývat temný příběh z minulosti… a zároveň současnosti.

Další pětku uzavírám a příští měsíc představím jinou. Na jaké knihy máte zálusk? Nebo Vás některá absolutně nezaujala? Těším se na veškeré reakce ☺

Všem přeji krásný víkend, užívejte sluníčka plnými doušky, dokud to ještě jde. Teprve poté zalezte s knížkou, ať nepřijdete o ty úžasné slunečné dny a okamžiky 😉

6 komentářů:

  1. Zlomené duše už mám skoro rok v knihovně a stále jsem je ještě nepřečetla. Přitom jsem se na knížku tak moc těšila :-( Čtvrtou opici mám také v plánu :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To znám. Na některé knížky se moc těším a pak se mi tu třeba i dva roky válí v knihovně, než si jich všimnu a skutečně přečtu.. A nedokážu s tím nic udělat :D Ale budu se těšit, až si obě knihy přečteš a napíšeš recenzi :)

      Smazat
  2. Vermotské psycho mě také hodně zaujalo. Četla jsem autorčinu knihu Zimní lidé a ta byla skvělá. :) Proto bych i od téhle měla velká očekávání. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zimní lidé bylo něco úžasného. Jedna z nejlepších letošních knih, co jsem četla. A ano, právě díky nim budu mít na Vermontské psycho veliká očekávání :)

      Smazat
  3. Kni snů se mi od předešlých autorčin knih četla nejhůř, ale i přesto je zajímavá a svým způsobem "krásná", takže jsem ráda, že jsem ji nakonec i dočetla. :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Četla nejhůř? Díky za info, tak já se podívám po autorčině dřívější knize a uvidím, jak se k ní pak postavím :)

      Smazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)